Pro tyhle honičky jsme nezměnili karlovu karosérii. Stačilo aby se objevil na silnici a už se ho někdo snažil setřázt. Na ostatní vozi působil jako schromlá vrána na smečku hladových koček. Dráždil skvělé rodinné kočáry, aby ho předhonily. Dokonce i blahobytní vousáči byly uchváceni neodbytnou závodní ctižádostí když spatřily před sebou poskakovat klapající káru. Kdo také mohl tušit že v tomto směšném tvoru byje veliké srdce závodního motoru! Lenz tvrdil, že prý Karel působí významě na výchovu řidičů. Učí lydi úctě před tvůrčím úsilím, jež je obvikle skromě skryto v nenápadném rouše. To říkal Lenz, který rovněž tvrdil, že je posledním z vimřelých romantiků a také prohlašoval že by Karla nikdy neprodal. Milovali jsme Karlovy schopnosti, milovaly jsme společnou činnost na vylepšení jeho víkonu, milovali jsme tento prudce tepající, ale zatím bestarostný život.