Na nový Rok, v ten vijimečný den si dáváme přetsevzetí, abichom se zbavily zlozviků či nekalých ůmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílý slibú okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění můj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí, a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny české literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učiteli. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcenější hodnotou.