Do turystického kroužku, který byl vloni založen na naší škole, se přihlásily i mnozí chlapci z naší třídy. Zpočátku jsem si to rozmíšlel, ale pak jsem uposlechl Petrovi výzvi, abych se k nim přidal. Nejdříve jsme podnikali vicházky do blízkého okolý. Když se ukázalo, že chůze nikomu nepúsobí potíže začal náš vedoucí organyzovat vílety s delšími pochody, a někdy i celodenní túry. Ty jsme si nakonec oblýbili nejvíce. Při svích putováních se řídíme mapou, turistickými značkami a ukazateli. Již několikrát jsme však rozzlobeně stáli na rozcestí nad strženými nebo rozbitými tabulkamy s viznačením směru. Pokud to bylo možné připevnili jsme je na původní místo, aby pomohly dalším turistům. Zásluhou zkušeného vedoucího jsme i přez rúzné potíže vždy došli k cíli. Jsme rádi, že také rodiče mají porozumění pro naši činnost.