Babička z dětmi odešla. Ona nemněla srdce, aby koho nenáviděla, ale paní správcová nebyla jí pěkná v očích, a sice proto, že se nesla výše než narostla. První čas, když babička k dceři přišla a ještě v domácnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla, přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkami na vizitu. Paní Prošková byla právě kdesy na stráni. Babička podle svého običeje pobýdla hosty, aby se posadili, a když přinesla chléb a sůl, podala s celou svou upřímností aby si vzácné paní ukrojili. Ty ale s pohrdlivým vihrnutím nosíčků děkovaly, že nebudou jíst pak se úsmněšně na sebe podívaly, jako by chtěly říct: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla, viděla hned, že babička chybila proti panským obyčejům, a řekla matce, když paní paní odešly, aby takovím dámám chléb nepředkládala ty že jsou na jiné věci zviklé.