Na nový rok, v ten vijimečný den, si dáváme přecevzetí, abychom se zbavily zlozvyků či nekalích úmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik kdy mě poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní můj životní styl, překročím-li práh vytouženého gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učitely. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcennější hodnotou.