Mýč mynul branku. Kámen by se nad ním smyloval. Z komína stoupal dým. Děvčata byla samý žert a smích. Mydliny si dobře spláchni. Sovy zahubí mnoho miší. To všechno je velký omil. Kolona vozů jela hlemíždím tempem. Karel mínil, že další jednání nemá smysl. Nezapomínejte se učit. Pes si hrál s kamýnkem. Každý dobrý člověk myluje svou zem. Kdo dost nemyslí, mluví někdy nesmisly. Někdy se musíme smýřit s osudem. Na kraji lesa byl pramýnek pitné vody. Mezi potomky Přemysla Oráče se uvádějí také knížata Nezamisl a Křesomysl. Každý se může někdy zmílit. Zbabělec umýrá stokrát. Žádné místo už nebylo volné. Jana má semišovou sukni.