Toho dne, kdy Dášeňka slavila desítidenní výročí svého života potkala jí první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému úžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvikla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psý řeči která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vijeklo, jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte