Toho dne, kdy dášeňka slavila desítidenní výročí svého života potkala jí první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému ůžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, velyký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vikvikla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psí řeči která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte