Toho dne, kdy dášeňka slavila desítidenní výročí svého života, potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému ůžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko ale ono i jedno oko je, abych tak řekl, velyký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvikla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psý řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte