Někdy se musíme smřit s osudem. Jana má semšovou sukni. Nezapomnejte se učit. Mč mnul branku. Žádné msto už nebylo volné. Pes si hrál s kamnkem. Děvčata byla samý žert a smch. Mdliny si dobře spláchni. Každý se může někdy zmlit. Karel mnil, že další jednání nemá smsl. Z komna stoupal dým. Kdo dost nemslí, mluví někdy nesmsly. Sovy zahubí mnoho mší. To všechno je velký oml. Kolona vozů jela hlemždím tempem. Na kraji lesa byl pramnek pitné vody. Zbabělec umrá stokrát. Kámen by se nad ním smloval. Každý dobrý člověk mluje svou zem. Mezi potomky Přemsla Oráče se uvádějí také knížata Nezamsl a Křesomsl.