Po ánocích se už zase dlouhé noci krátil, dne přibvalo, a jsme se nadál, přišlo jaro. Sní pod paprsky sluníčka rychle rotával a led na potoce se stával vlhkým a špnavm. Potom i se v menší s proudem odcházel do řeky . Na několika kluci od jízdy na křehkých krách se mohl odvážit jen ti opravdu se nebál nepříjemného vkoupání ve špnavé a ledové vodě. Odstrkoval se dlouhou svou klukovskou neohroženost dával najevo divokým poskakováním na malém kousku ledu. Neodstrašovalo každé jaro se jich vždy několik vmáchalo až po krk v bahnité vodě. Vždy znovu a znovu se ostatním klukům a děvčatům ukázal svou neohroženost. Když odplul poslední se potokem už jen kalná voda.