Nevm ani, bl-li někdy hrad Bítov dobt, ale pro mne to neblo nic těkého. Vžní hodiny právě bl poledne, když jsem procházel narychlo btou slavobránou s nápisem Vtáme vás. Neblo to ale bohužel kvůli m. Na Bítově toti práv probhalo setkání básníků z celé České republky. Bl jsme se tam podívat s otcem, protože on říká, že trocha poezie je nezbtná a že nikoho nezabje. Nabl jsem z toho vletu dojem, že básník je tvor nabtý inspirací. Bť to není vždycky svtoborné psaní, někdy jako b blo i trochu zbtečné, poctivé se mi zdá bt vždycky. Otec tvrdí, že básník, i kdyb bl bez talentu, nikdy to své neodbude. To se m lblo. Večer pak z věže vletoval netopři, ale jeden básník bl jako stěna zvolal, že jsou to upři. Dojmů blo zkrátka nadbtek. Nelblo se m pouze zbtnělé sebevdom některých lterátů. Když jsem dobjel mobl, abch zavolal mamnce, napadlo m, jak b blo krásné mt na Btově bt.