V mnoha civlzovaných zemch už vmzel zvk zabjaček. M prarodiče však odjakživa prasátko vkrmoval tak, ab co nejvce přibvalo na obmu i na váze. A všichni se těšil na slavnost masa. Z četb i z flmů b člověk nabl dojmu, že není nad to, když prase vsí uprostřed stodol a odborník v povzdál brous své náčiní. Tváří v tvář roporcovanému vepříkov si ovšem každý z nás uvdom svou divokou podstatu. Já vzpomnám, jak našeně jsme vtal každé nové sele a jak jsme pak etap jeho rstu s tatínkem dělil na podsvnče, svnče a nadsvnče. Ale ve fáz nadsvnčete, kdy už čuníka od setkání s řezníkem dělil jen dni, všichni jaks posmutněl. Dobrou náladu v rodině udržoval sice oba naši slně masožrav strýci, ale teta s babičkou obvkle na protest upekl bábovku a smutně popjel blou kávu.